Odolnost dřeva proti dřevokaznému hmyzu závisí nejenom na druhu dřeva, ale i na jeho kvalitě. Na obrázcích jsou dva trámy stejného průřezu. První trám je ze stromu, jež byl poražen na počátku jednadvacátého století. Druhý trám je ze stromu, poraženého asi o sto let dříve. Trám z roku 2014 je podle počtu letokruhů ze dřeva starého asi čtrnáct let.Mezi jeho letokruhy je vzdálenost více než 5 milimetrů. Proto je dřevo lehké. Trám z roku 1900 je ze stromu, který rostl asi čtyřicet let. Vzdálenost mezi jeho letokruhy je výrazně menší a dřevo je těžší.

   Dřevo trámu z roku 2014 s "řídkými" letokruhy je náchylnější k napadení červotoči a tesaříky krovovými – nejvážnějšími škůdci dřeva. Larvy se mezi letokruhy snadno "ubytují" a dobře prosperují. Lze předpokládat, že pevnost dřeva je nižší a materiál se hůře opracuje. To ukazuje i větší "chlupatost" řezné plochy "nového" trámu. "Starý trám s úzkými letokruhy, kterými se larvy dřevokazného hmyzu obtížně prokousávají, je z výrazně kvalitnějšího dřeva.

   Kvalita dřeva používaného na stavbách se zhoršuje již dlouho. Mnohdy dřevo, použité v 19. století při opravách barokních krovů, je dnes v horším stavu než původní materiál. Do 17. století se používalo hlavně borové dřevo. To obsahuje více pryskyřice a má proti dřevokazům odolné jádro. Proto je trvanlivější než smrkové dřevo. Později, když byly borové lesy vykáceny, se začal ve stále větší míře užívat smrk. Smrk tehdy rostl jenom v horských polohách, proto měl "husté" kvalitní dřevo. Ze vzdálených hor se dopravoval plavením. Tím se vyluhovaly živiny a dřevo škůdcům příliš nechutnalo. Jak rostla spotřeba dřeva, klesalo stáří kácených stromů a smrk se stěhoval do stále nižších nadmořských výšek. Také to, spolu a oteplováním, má neblahý vliv na kvalitu dřeva.

   Od konce 18. století se smrk pěstuje "průmyslově" ve velkém i v nížinách. Roste rychle a hezky rovně, má velké přípustky dřevní hmoty, přináší pěkné zisky. Ale: výsledek je vidět na trámu z roku 2014 – řídké letokruhy, proto malá odolnost proti dřevokazům a snížená mechanická pevnost. Snad jediná výhoda, dřevo je lehké.

   Existuje názor, že počasí s mimořádně nízkými teplotami v 17. století je jednou z příčin superkvalitního zvuku Stradivariho houslí. Dřevo, jež mistr používal, má díky malým ročním přírůstkům extrémně husté letokruhy. Proto má skvělé akustické vlastnosti.

Který trám je kvalitnější je snadné poznat.