Dřevokazné houby dělíme na celulózovormní, rozkládající celulózu a hemicelulózu – způsobují hnědou hnilobu dřeva a  ligninovormní – způsobující bílou hnilobu dřeva. Tzv. měkká hniloba napadá dřevo ve styku se zemí a na rozhraní země a vduchu. Vyskytuje se poměrně zřídka. Likvidace je dosti obtížná.

  Chemická ochrana působí jenom preventívně. Protože podhoubí prorůstá do hloubky, nelze napadení dřeva dřevokaznými houbami chemicky likvidovat. (Plísně lze chemicky odstranit přípravky Fungispray Super, Sanop Alfa, Super. Savo působí jenom krátkodobě.)

  Dřevozbarvující houby nezhoršují mechanické vlastnosti dřeva, avšak mohou urychlovat napadení dřevokaznými houbami. Na ochranu je možné použít Bochemit Bluestop, Lignofix Blue S a Z.  

  Likvidace dřevokazného hmyzu a hub je náročná a dlouhodobá záležitost. Dřevokazné houby, se specifickou výjimkou dřevomorky, vyžadují vlhkost vyšší než 20%. Vlhkosti dřeva, kdy se přestává dařit i dřevokaznému hmyzu, hlavně tesaříku krovovému , leckdy nelze dosáhnout.

Celulózovormní houby

Dřevomorka domácí

  Způsobuje hnědou hnilobu s typickým kostkovitým rozpadem dřeva.Na rozdíl od ostatních dřevokazných hub nevyžaduje ke svému růstu vysokou vlhkost, stačí ji 18 až 20%, vyšší vlhkost potřebuje jenom na počátku růstu: 25 až 30%. K dalšímu růstu potřebnou vodu si dokáže přívádět z velké vzdálenosti tzv. rhizomorfami, které dokáží prorůst zdí, řídkým betonem, šířit se pod omítkou… Plodnice dřevomorky jsou na okraji bíle až žluté s vatovitou strukturou. Střed je  hnědý až oranžověhnědý, vlhký a vydává houbovitou vůni. Plodnice se při dotyku a na omačkaných místech rychle barví do červena. (Uvádí Antonín Příhoda v publikaci Houby a bakterie poškozující dřevo, rok vydání 1953.). Ve stadiu plné zralosti je povrch plodnic, díky výtrusům, rezavě hnědý. (Jeden centimetr čtverečný plochy zralé plodnice dokáže za hodinu vyprodukovat asi 300 000 spor. Podhoubí se dokáže šířit rychlostí až 9 mm za den.) V okolí plodnic lze najít rezavěhnědý "prach". Jsou to průvanem rozšířené nebezpečné výtrusy dřevomorky. Při vysoušení je potřeba zabránit jejich nadměrnému rozšíření. Plodnice dosahují velikosti až 30 cm. Někdy se spojuje více plodnic, jejich plocha je pak daleko větší.

    Dřevomorce se daří v nevětraných temných prostorách s teplotou od 3 do 26°C a vysokou vlhkostí vzduchu. Optimální teplota je18 až 22°C. Podhoubí je za sucha tvrdé a lámavé, až několik milimetrů silné. (Uvádí Antonín Příhoda v publikaci Houby a bakterie poškozující dřevo, rok vydání 1953.). Dalším příznakem jsou syrrocia, pavučině podobný blanitý povlak, který lze snadno ze zdi odstranit. Dřevomorka při vyšších teplotách zastavuje růst. Teploty nad 30°C jsou pro plodnice smrtelné. Ke zničení podhoubí je potřebná podstatně vyšší teplota (různí autoři uvádí teplotu v rozmezí 55 až 80°C). Spory jsou ještě odolnější. Aktivní podhoubí je na teplotu citlivější než neaktivní. Proto je užitečné provést ozáření co nejdříve po fyzické likvidaci dřevomorky. Zdrojem napadení mohou být dřevo ve styku s vlhkými zdmi, mokré násypky, použití příliš vlhkého dřeva, poruchy vodovodního potrubí, odpadu, zatékající střecha… Dřevomorku nejčastěji najdeme ve sklepích, pod podlahami, kde může její existence zůstat dlouho utajená. Napadá i papír a textil. Šíří se sporami a úlomky dřeva s myceliem. Dřevomorka se často vyskytuje společně s konioforou sklepní, která "připravuje" dřevomorce půdu (kyselost substrátu, vlhkost…). Podhoubí dřevomorky lze snadno určit pod mikroskopem. Plodnice dřevomorky jsou údajně jedlé.

   Cituji z práce K. Švece: Fyziologie dřevomorky domácí (S. lacrymans) a možnost sanace napadených budov.   
"Experimenty prováděné v 90. letech, rovněž v Dansku, potvrdily, že mycelium S. lacrymans (dřevomorky domácí) je možne spolehlivě likvidovat ve dřevě i ve zdivu ozařovanim po dobu 10 minut (Bech-Andersen & Andersen, 1992). Stratrling et al., (2008) za použiti frekvence 2,45 GHz a vykonu 1000 W, dospěl k podobnym vysledkům." V Německu a Norsku také prováděli podobné pokusy (Orientated Investigation to kill the mycelia of the Dry Rot Fungus, Serpula lacrymans, with microwaves, M.A. Merle Strätling, Prof. Dr. Wibke Unger, Prof. Dr. Karin Petersen). Autoři uvádějí, že vlivem nehomogenity MW záření je potřebná, spolehlivě likvidační, teplota až 70°C. Přitom dochází k rychlému vysušení dřeva. To představuje pro historický cenné předměty riziko. Výzkumníci též zjistili, že podhoubí v klidovém stádiu je rezistentnější než živé. U dobře konstruovaných zářičů je homogenita mw záření vysoká. Dosažení teploty 70°C není například u trámových konstrukcí velký problém. Bylo by vhodné provést zkoušky s konkrétními typy zářičů a testovat vliv nehomogenity na spolehlivost likvidace podhoubí dřevomorky." 

Pórnatka placentová

   K růstu vyžaduje vlhkost 35 až 50% a teplotu 3 až35°C. Plodnice jsou 1 až 2 cm tlusté, rozprostřené po povrchu dřeva. Na spodku klobouku jseu bíle rourky, později šedivožluté o průměru 0,2 až 1 mm. Povrchové mycelium je tvořeno krátkými pružným, za sucha lámavýmii provazci. Tato houba se používá ke zkouškám preventivní účinnosti chemických přípravků.

Trámovka plotní

   Klobouk je rezavý až kaštanově hnědý, ve stáří hnědočerný, půlkruhový až kruhový o průměru do 10 cm. Optimální vlhkost je 40%, ale spokofí se i s nižší vlhkostí, rozah teplot 5 až 45°C. Odvažuje se růst i na čerstvém vzduchu, avšak sluneční světlo nemá příliš ráda. Záludná trámovka "vyžírá" dřevo zevnitř, podobně jako dřevokazný hmyz. Trám, jehož povrh vypadá docela zdravě, může být v době, kdy se objeví plodnice trámovky, již uvnitř zcela zničen. Někdy plodnice nevytvoří a hniloba může probíhat zcela skrytě.

Popraška sklepní (koniofora sklepní)

   Plodnice je jednoletá, tenká (0,2-2 mm), několik cm až dm velká, nepravidelného tvaru, na povrchu voskovitá, zbrázděná, barvy nejprve bílé, později je střed od výtrusů zbarvený žlutavě, okrově, ve stáří olivově až tmavě hnědě, okraj je bílý, pavučinovitý, plodnici lze od dřeva snadno odloupnout. 
   Roste celoročně, běžně na zetlelém dřevě jehličnanů, méně často listnáčů. Popraška vyžaduje vysokou relativní vlhkost dřeva (40-60 %) a poměrně vysokou teplotu (okolo 22-24°C), způsobuje mokrou hnědou hnilobu, dřevo se rozpadá na velmi drobné kostičky, které lze rozmělnit na prach. Vzdáleně se podobá dřevomorce, za kterou je někdy zaměňována. Na rozdíl od dřevomorky neprorůstá zdivem.

Ligninovormní houby

Outkovka pestrá

   Napadá listnaté, vyjímečně jehličnaté dřevo. Vyskytuje se hlavně v esteriéru a na pokáceném dřevu. Plodnice je složena z tenkých tuhých klobouků, vyrůstajích vedle a nad sebou. Klobouky jsou až 12 cm velké o tloušťce 0,3 mm. Plodnice jsou bíle, hnědě a černě soustředně pruhované, viz její jméno.

   Ostatní druhy ligninovormních hub, klánovka obecná, pevník chlupatý napadají hlavně listnaté dřevo. Nejsou pro tento přehled příliš významné.

   Podrobnější informace získáte z knihy "Ochrana dřeva ve stavbě", autoři Jaroslav Žák a Ladislav Reinprecht, rok vydání 1998.

Zásady likvidace dřevokazných hub:

Základní podmínkou úspěšného boje s dřevokaznými houbami je odstranění příčin zvýšené vlhkosti, neb platí: "Není houby bez vlhkosti!"

• Odstraní se všechno napadené dřevo do vzdálenosti nejméně 50 cm od posledního "hnědého" místa,
• při zjištění dřevomorky je důležité najít ohnisko napadení a zdroj vlhkosti,
• je vhodné objekt rozdělit a pracovat tak, aby se zárodky dřevomorky nerozšiřovaly do dalších nezasažených prostor,
• zdivo prorostlé rhizomorfami dřeovomorky (silné šedé kořeny) musí být mechanicky očištěno a opáleno plamenem nebo ozářeno mikrovlnným zářením (dřevomorka nesnáší teploty vyšší než 30°C),
• hniloba a zbytky dřevokazných hub se ihned mimo stavbu likvidují,
• v napadeném objektu se musí vytvořit podmínky, které zabrání návratu dřevokazných hub (větrání, vysoušení…),
• veškeré dřevo vystavené venkovním prostředí, obzvláště to, jež nebude po instalaci možno kontrolovat, ošetřit tlakovou hloubkovou impregnací. 

Dřevomorku domácí lze zaměnit za méně agresivní konioforu sklepní.

Spóry dřevokazných hub jsou všude kolem nás. Neviditelné okem, jsou větrem přenášeny na stakilometrové vzdálenosti. Pokud najdou vhodné prostředí, je jen otázkou času kdy vyklíčí a začnou růst.

   Rozšířený názor, zdmi, pod omítkou prorůstá jenom dřevomorka je mylný. Existuje asi 10 druhů dřevokazných hub, které jsou schopny za vhodných podmínek páchat totéž, například některé outkovky. Jsou téměř stejně nebezpečné jako obávaná dřevomorka. Naštěstí mají vyšší nároky na vlhkost.