Bezpečnost práce s mikrovlnným zářením

   Elektromagnetické záření je všude kolem nás, díky němu vidíme, posloucháme rozhlas, díváme se na televizi, esemeskujeme, GPS nám pomáhá na silnicích. Některé vlnové délky (naštěstí pro pozemský život, bohužel pro astronomy) zadržuje atmosféra. Je to oblast infračeveného, ultrafialového (Pamatujete se na diskuze kolem ozonových děr?) a nejenergetičtějšího – kosmického záření.

   V minulosti se zkoumal jev označovaný jako elektrosenzivita. Lidé mimořádně citliví (asi 3% populace) na elektromagnetické záření uváděli obtíže zaviněné „elektromagnetickým smogem“– bolesti hlavy, nespavost, psychické potíže… Pokusy prováděné v laboratorních podmínkách nevedly k jednoznačným výsledkům. Diskutabilní je vliv mobilů. Objevily se úvahy o zvyšeném riziku rakoviny mozku. Ani ty nejsou jednoznačně potvrzené.

      Pobyt v silnějším mikrovlnném elektromagnetickém poli vyvolává potíže úměrné době expozice a intenzitě pole. Objevují se bolesti hlavy, pálení očí, nevolnost. Může nastat poškození mužských pohlavních orgánů a očí. Zkrátka, pobývat v silném elektromagnetickém poli se nedoporučuje. Mikrovlnná záření nemá, na rozdíl od rentgenového a gama záření, kumulativní účinky. To znamená, jednotlivé doby vystavení mikrovlnnému záření se nesčítají.

   Maximální přípustné hodnoty expozice udává vyhláška MZ ČR č. 408/1990 Sb. Problém je, že většinou nemáme možnost přesně měřit. Ostatně názory odborníků na vhodné metody měření a bezpečné hodnoty expozice se liší. Dále chybí sledování účinku elektromagnetického smogu v delším časovém období. Podrobnější zkoumání této problematiky, i když je zajímavá, přesahuje účel těchto stránek.

   Vcelku lze konstatovat: Pokud obsluha dbá na základní bezpečnostní pravidla, nepohybuje se před ústím zářiče a blízký pobyt omezuje na minimum, anebo generátor při manipulaci vypne, nedochází k žádným zdravotním problémům. (I při několikahodinovém ozařování jsem nepozoraval žádné obtíže.) Ozařované předměty nic nevyzařují a prostory, kde bylo pracováno s mikrovlnným zářením, je možné ihned, bez jakéhokoliv zdravotního rizika, obývat. Bohužel to platí i pro dřevokazy.

   Mikrovlnné záření je silně pohlcováno hmotou obsahující vodu. Energie záření se mění na tepelnou – vlhké zdi, dřevo, dřevokazi, plísně se ohřívají. Škodlivou emisi záření lze snížit zakrytím zářičů kovovým pletivem. Mikrovlnné záření i u těchto výkonných zdrojů, obvykle neohrožuje elektronické zařízení umístěných ve vzdálenosti dvou a více metrů od zářičů. Je vhodné, pokud to lze, citlivá elektronická zařízení odklidit do větší vzdálenosti. dělám. Další možností ochrany je zakrytí přístrojů, kovovým pletivem, aluminiovou karimatkou. Vcelku obvyklé je rušení WI-FI připojení (stejná frekvence).

Velké opatrnosti je potřeba při ozařování starých trámů, které mohou být "vyhnilé" nebo obsahovat velké množství červotočiny. V takových případech, pokud vůbec ozařovat, je nutná mimořádná opatrnost. Po ukončení prací je potřeba místo několik hodin pečlivě hlídat. Bezpečnější je použití hlubokopenetrujích gelů.