Evropou obchází strašidlo.
   Není to komunizmus, jímž hrozil Marx, ale malí červení broučci – štěnice. Donedávna se mělo za to, že štěnice postelní poslal do záhrobí DDT. Pamětníci si určitě pamatují bílý prášek s charakteristickým zápachem. Spojencům pomohl vyhrát druhou světovou válku. Levný, účinný, používal se všude kde jen trochu bylo možné. V šedesátých letech se zjistilo, že téměř posvátný DDT má kromě dobrých vlastností i špatné: Nerozpustný ve vodě, velice pomalu se ztrácí z přírodního koloběhu  (má neuvěřitelnou výdrž, až 17 let). Naopak, dobře se rozpouští v tucích. Údajně měl na svědomí úbytek dravých ptáků ve volné přírodě.
     Štěnice ucítily příležitost a vyrazily do útoku. Rezistencí se vyznamenávají zvláště americké štěnice. Chemikové odpověděli organofosfáty, karbamáty a syntetickými pyrethroidy.Ty si na pultech obchodů příliš dlouho nepobyly. Záhy je postihl osud DDT. Není divu, organofosfáty byly původně bojové chemické látky. Na pyrethroidy si podnikavé štěnice pořídily rezistenci neboli odolnost. Poslední zbraní jsou nikotinoidy a biocidy působící na buněčné úrovni. Bohužel žádná z těchto chemických zbraní, povolených EU, nepůsobí na vajíčka štěnic. To působí vážné problémy.
Aby bylo potíží více bruselští úředníci také zvažovali zákaz tzv. antikoagulantů. To jsou jedny z nemnoha zbraní proti hlodavcům.
     Řím je zaplaven potkany. Na každého obyvatele Věčného města připadají dva potkani (Praha na tom nebude o mnoho lépe.). Možná by Římanům pomohlo chytat je do unijními byrokraty povolených pastiček, dopravit do Bruselu, tam vypustit. Ať si moudří evropští radní vychutnají své směrnice.
     Na hubení štěnic postelových existuje propracovaná strategie. I za podmínek částečně ztížených bruselskými úředníky je možné se jich zbavit. „Nemůže to být tak složité!“, asi vás napadne. Vždyť v drogeriích je tolik zaručeně účinných chemických „bomb“. Stačí byt vystříkat, a je to. Ti DDD s tím nadělají.
     Jak již psáno, štěnice jsou rezistentní vůči v EU schválenými chemickými prosředky. Jednoduchý způsob: vystříkat, posypat, platil v minulých dobách slávy DDT. Pokud odborníci radí: Ponechejte štěnice nám, věřte jim a sami to raději nezkoušejte, protože mají pravdu. Úplná likvidace, nejen štěnic, vyžaduje odborné znalosti. Je to vázaná živnost, pokud ji chcete provozovat, musíte absolvovat příslušné zkoušky. Bez nich nemáte možnost získat dostatečně účinné prostředky k likvidaci obtížných živočichů. Také musíte vědět jak, kde a kdy „chemii“ použít. Štěnice se likvidují nejméně dvěma zásahy.  Kdy provést druhý zásah, závisí na délce vývojového cyklu štěnice. Čím tepleji, tím rychleji se hmyz vyvíjí.
    Použijete-li běžně dostupné prostředky, štěnice nezahubíte, jen je vyženete z úkrytu. Pokud byly skryté jenom v posteli, jsou teď po celém bytě. DDD oborník a ani vy z toho jistě radost mít nebudete. Drogeriová chemie stačí na tzv. bariérový postřik, odpuzující štěnice od vašich dveří (to může být užitečné).
     Výskyt štěnic nijak nesouvisí s úrovní hygieny. Štěnice mohou být nechtěný dárek z exotické dovolené (vydrží hladovět několik měsíců), mohou být v koupeném starožitném nábytku, přistěhují s k vám z jiného napadeného bytu. Likvidaci štěnic ze zákona hradí majitel bytu. Součinnost obyvatel s pracovníky DDD firmy je velice důležitá. Pokud se prokáže napadení neboli infestace (k tomu stačí nález jediné štěnice, svleček a výkalů) je nezbytné ošetřit nejenom napadený byt, ale zkontrolovat i sousedící byty odkud se mohly štěnice rozšířit. Není neobvyklé, že se zjistí zamoření celého objektu s více byty. Pokud by nebyly najednou zlikvidovány štěnice ve všech bytech, časem se zase rozšíří a celá práce by byla zbytečná.

Zásah proti štěnicím má tři fáze:
   Průzkum, likvidace a kontrola výsledku. Žádnou nelze vynechat.
Přítomnost štěnic se zjistí obvykle po dvou až třech měsících. Štípance nelze odlišit od bodnutí jiného hmyzu. Někteří komáři se vyskytují i v zimě. U někoho se po osobní návštěvě štěnice neobjeví žádná reakce. Pokud máte podezření na výskyt štěnic, zahájí se první fáze zásahu – průzkum. Štěnice jsou aktivní v noci, světlu se vyhýbají. Ukrývají se co nejblíže k hostiteli. Uvádí se: 90% štěnic je ukryto ve škvírách vzdálených 2 metry od lůžka hostitele. Mohou být skryty ve škvírách zásuvek, podlahy, za obrazy, tapetami, v el. zásuvkách. Skrývají se ve švech matrací, v prádle.
    Doporučuje se prádlo, včetně prostěradel a spol., opatrně uložit do pytlů, neprodyšně zavázat a postupně vyprat při teplotě 60°C. Napadený nábytek nepřemísťujte, štěnice by se mohly vyrušit a rozprchnout se. DDD pracovník provede vlastní likvidaci štěnic. Používá se například Mythic sc10 v kombinaci s Fendonou nebo  Victory, Cimetrol, do zásuvek, kde štěnice s oblibou bydlí, – popraše,. Protože v současnosti neexistuje žádný povolený přípravek ničící i vajíčka, zásah se po určité době ještě jednou opakuje. Poslední fází je kontrola výsledku. Zásah je úspěšný pokud se podaří vyhubit všechny štěnice. Nábytek se nemusí vyhazovat. Některé firmy používají k likvidaci štěnic tepla.
     Po dohodě se zákazníkem testuji ohřev mikrovlnným zářením. Je to zcela nová metoda. Pravděpodobně jsem první na světě, v Česku určitě. Štěnice jsou tzv. agregační hmyz s noční aktivitou. Přes den se sdružují ve štěrbinách nábytku, záhybech čalounění, za tapetami, rámy obrazů… Většina štěnic, uvádí se až 95%, jsou ve vzdálenosti do 1,5 od hostitele-oběti. Protože jsou snadno zranitelné skrývají se v hnízdech velice často přímo v posteli na které spíte. To jsou příznivé podmínky pro účinné ozáření. Mikrovlnné záření zahubí i vajíčka štěnic na které nepůsobí žádný v současnosti schválený chemický přípravek. Neznamená to, že je možné se obejít bez chemické ochrany. Avšak likvidace štěnic je rychlejší, přestanou vám dřív sát krev. Ozáření je v rámci testování účinnosti až do odvolání zdarma. Ozařoval jsem štěnice mikrovlnným zářením. V laboratorních podmínkách, při použití 1 kW zářiče, štěnice uhynuly za pět minut.
     Bojovníci se štěnicemi mohou k chemii přibalit termosanaci. Princip metody tkví v ohřátí napadených předmětů, křesel, postelí, knih na teplotu 55 až 60°C s výdrží asi jednu hodinu. Štěnice i vajíčka to zabije. Ohřev se provádí ve speciální přenosné komoře. Provádí se pokusy s ohřevem napadených místností. Výsledky údajně nejsou zcela spolehlivé. Je to asi tím, že místa, kde se štěnice skrývají se obtížně ohřívají. K boji se štěnicemi lze použít tzv. suché páry – vytvořené z velmi malého množství vody. Ošetřovaný materiál se nepromočí, jenom navlhčí. Experimentuje se i se vzduchem cca 130 °C teplým.

Co nedělat, objevíte-li štěnice
1. Nepokoušejte se likvidovat štěnice vlastními silami. Chemické přípravky, jež jsou volně prodejné, nejsou dostatečně účinné. Mají pouze tzv. vypuzovací účinky. Po jejich aplikaci se štěnice rozutečou. Při tom nejsou právě nejlevnější. I když se vám podaří sehnat profesionální přípravky, nebudete vědět, jak je účinně použít. Štěnice jsou například vůči pyrethroidům rezistentní. Proto se přípravky kombinují. Jak, to ví jen vyškolený odborník.

2. Nelikvidujte nábytek. Pokud to má smysl, nábytek je pro vás cenný a napadení není příliš rozsáhlé, je možné jej zachránit. Pokud nábytek odnesete například tak je to bývá obvyklé ke kontejnerům před dům, můžou štěnice při transportu vypadnout a zamoření rozšířit. Co se stane, přitáhnou-li vyhozené předměty pozornost a někdo si je odnese domu, nemusím psát.

3. S vybavením domácnosti nemanipulujte. Štěnice by se mohly rozprchnout. Způsobí to komplikace při jejich likvidaci.

4. Po chemickém zásahu musíte nadále spát na stejném místě. Aby byl zásah účinný, je naprosto nutné štěnice lákat z jejich úkrytů, aby se co nejvíce procházely po ošetřené ploše a dostaly se do kontaktu s chemickým přípravkem.

Upozornění: Protože z neznámého důvodu nefungujou odpovědi na dotazy, prosím o zaslání kontaktních údajů na info@cervodes.eu